Jsem mámou dvojčat. Mé břicho dosáhlo během těhotenství obřích rozměrů, a to značně komplikovalo jeho návrat do původního tvaru. Po porodu císařským řezem jsem byla nespokojená nejen se vzhledem svého břicha, ale znervózňovala mě i díra táhnoucí se téměř celým jeho středem, kam bylo možno prsty zabořit i několik měsíců po porodu. Diastázy, neboli rozestupu přímého břišního svalu, jsem se za každou cenu chtěla zbavit. Vyhledala jsem proto pomoc fyzioterapeutky. Ta mi poradila naprosto nevhodné cviky, u nichž zdůrazňovala, jak je potřeba tlačit bedra do podložky. Něco mi tehdy říkalo, že tato, sice velmi milá paní, ale vůbec neví, co dělá, a tak jsem se po několika pokusech rozhodla její rady ignorovat. Pátrala jsem raději dále a poznala úplně jiné cvičení, než na které jsem byla doposud zvyklá. Cviky, u kterých ani nevypadá, že člověk cvičí, se ukázaly být velice efektivní. Úbytek prvních centimetrů jsem zaznamenala již po pár týdnech cvičení. Výsledek dvouměsíčního snažení posuďte sami na přiložených fotografiích. Tento způsob cvičení mě uchvátil natolik, že jsem se rozhodla do něj co nejvíce proniknout a začala se velmi intenzivně vzdělávat. Své zkušenosti a znalosti nyní předávám dál ve svých skupinových i individuálních kurzech v Praze a Praze-východ.